Zůstat nebo odejít aneb I suck at decision making

Zdravím vás ve středu. Jak se máte? Jste překvapení, že článek vychází dnes? Já taky. 🙂 

Posledních pár dní přemýšlím, jak se rozhodnout o své budoucnosti. A tak jsem si řekla, že mi třeba pomůže, když se o to podělím s váma. Nevím, jestli jste si všimli z článku 25 faktů o mě, ale jsem celkem dost nerozhodná. A čím víc mám možností, tím je to horší. Už několik let si tajně přeju najít knihu, která by se jmenovala: Jak se správně a rychle rozhodnout nebo Rozhodování snadno a rychle atd. Zatím jsem na ni nenarazila.

 

Jak víte z článku I have no job and I am single jsem bez práce a single. Jako by nadpis nebyl dostatečně výmluvný. Musím říct, že se mě drží štěstí a tak jsem měla možnost odprezentovat se na několika pracovních pohovorech. Zatím nemám definintivní rozhodnutí z firem, ale pomalu začínám přemýšlet, když nabídka přijde, zda ji přijmout nebo ne. Každá z pracovních pozic má něco do sebe, stejně tak jako firma, kde bych pracovala. A jasně něco do sebe má i plat za vykonanou práci, popř. benefity. Pomalu se dosávám k jádru pudla. A stále nechápu proč se používá zrovna tohle označení. Jádro pudla jsou přeci je vnitřnosti, no ne? 

Ta práce, která zní dobře a je hezky ohodnocená není v Olomouci, kde žiju. Ve městě, kde jsem strávila posledních 10 let a tak nějak předpokládala, že tu budu žít už na trvalo. Vzhledem k tomu, jak se vyvinul můj osobní život by se dalo říct, že mi vlastně nic nebrání v tom odejít. Nebrání, jenže…. Chce se mi odejít?

Moje přestěhování z malé vesničky do Olomouce se mi teď zpětně zdá postupný a nenásilný. Nejdřív jsem sem šla za studiem a postupně si našla práci a začla tu zapouštět kořeny. Teď je situace taková, že bych se ze dne na den musela sbalit a vrátit se zpátky domů. Což neříkám, že by nebylo fajn. Doma je prostě doma. O tom ani bramůrky. Jen teď by to bylo hned. Všechno bych tu musela nechat a jít. Nic by nebylo postupné.

Za těch deset let jsem si tu našla kamarády, místa které mám ráda, zvykla si na život města…. A přemýšlím, jestli jsem schopná tohle opustit. A jestli ne, jsem ochotná nechat si ujít tuhle práci?

Možná si říkáte:“Shut up! Máš nabídku, tak drž klapačku a nefňukej tady jak děcko, někdo nemá ani tu nabídku.“ Uvědomuju si, že mám štěstí a cítím se vděčná za tu možnost. Jen teď přemýšlím jak se rozhodnout. Jestli odejít a začít zase od nuly někde  jinde, jinak nebo zůstat v místě, kde žiju a přijmout jinou, třeba ne tak dobře placenou práci. Smýšlím o sobě jako o člověku, který snáší poměrně dobře změny, nejsem snad úplná konzerva, ale z tohohle mám trochu strach.

Hlavou mi víří tolik myšlenek. Přemýšlím, jestli by nebylo možné přijít na kompromis, ale k žádnému se nedokážu dostat.

Jak byste se rozhodli vy? Máte nějaký vámi ověřený způsob jak se rozhodnout? Jestli jo, sem s ním, není na něj lepší doba než právě teď.

A příště se uvidíme za se u veselejšího článku než je tenhle.

Advertisements
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentáře 2

  1. Udělat si seznam pro a proti. I když to zní jako banalita, mně to vždycky pomohlo, protože nakonec vyjde najevo, jestli sama vidíš víc pro, nebo proti a co teda vlastně chceš. Tak hodně štěstí 🙂

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: