Já běhám

Zdravím vás všechny po krásném slunném víkendu. Původně měl být článek o něčem jiném, ale když jsem vyvíjela sportovní aktivitu takhle v sobotu a užívala si, že mi sluníčka a větru, který mi čechral vlasy, a které jsem pak nějakou chvíli rozčesávala, řekla jsem si, že je to ideální čas na pár řádků o běhání. O tom, jak běhám já, jak jsem začala běhat.

???????????????????????????????

Scénář u mě byl klasický. Běh jsem nesnášela. Sprinty mi nikdy nešly, leda byste mě zařadili do kategorie želv s bypassem. A delší tratě jsem upřímně nesnášela. Ale mé okolí je plné nadšených sportovců. Což je divné, protože já jsem poloprofesionální povaleč.  Kteří mimo jiné provozují běh. A nadšeně o něm mluví. Nebo o něm nemluví vůbec nadšeně, ale to, co uběhli, mi hlava nebrala. Samozřejmě, čím častěji chodili běhat, tím víc mi vrtalo hlavou, jestli bych to zvládla taky. Pak se mi navíc dostala do ruky kniha O čem mluvím, když mluvím o běhání a bylo vymalováno.

Nesměle jsem nazula boty a vyrazila. A bylo to příšerný. Nudila jsem se každý metr, nebavilo mě to, a vůbec mi to neubíhalo. Čekala jsem rychle se míhající krajinu, endorfiny zaplavující mé tělo tak, že se budu šťastná a usměvavá jako hlavní „hrdinka“ z reklamy na intimky. Pche. S botama jsem švihla do kouta a nechala je tam na pospas pavoučí rodině, která je vzala za vděk.

Jak jsem ale psala výše, mám kolem sebe dost sportovců, kteří mě vyhecovali, a já vyběhla znova. Po chvíli dohadování se s pavouky, čí to jsou boty. A tentokrát to bylo o něčem úplně jiném.  Vyhovuje mi běhat, tak jak mi ukázali.

Jak?

Běhám s vodičem

Nebaví mě běhat sama. Jsem mnohem raději, když běžím s někým dalším. V mém případě je to vždy někdo, kdo má natrénováno víc než já, takže mě to nutí uběhnout víc, než kdybych běžela sama. Protože, když běžím jen já, tak mi hlava říká:“Už jsi toho uběhla dost, už se na to vykašli. To už bylo aspoň stopadesát kilometrů. Pojď už domů, na gauč. Už to stačilo.

Díky tomu, že ten druhý má naběháno víc, zná trasy a jednoduše mě vede. A já se kochám. Nevěřili byste, jak se díky mžitkám před očima změní krajina.

Má taky víc zkušeností, takže mi sem tam poradí. Což se mu obvykle šeredně vymstí, protože v průběhu této konkrétní sportovní aktivity si vybavím všechny ty důvody, proč vlastně běh nesnáším a zpražím ho nepěkným pohledem, někdy i slovy, když ještě můžu mluvit.

Když běžím s vodičem, běží se podle tempa toho pomalejšího (mě), ale ne zas příliš pomalu. Zkrátka nutí mě, si máknout. Obvykle je tempo takové, abych mohla mluvit. A obvykle si lidé myslí, že běží jen můj vodič v doprovodu sprostého papouška.

Další plus je to, že si stihnu krásně popovídat. Pokud zrovna nenadávám. Podělím se tak o zážitky z práce, co se stalo v mém okolí, co mám v plánu, co v plánu nemám, co bych chtěla podnikat, vařit, ochutnat, kam se podívat, co vidět, číst, atakdále, atakdále. Jen mi vrtá hlavou, proč občas  vodiče víc než nohy bolí hlava.

 Když se vydám sportovat sama, snažím se ošálit sama sebe, abych běžela dál. Ve chvíli, kdy už mi v hlavě zní myšlenky na to přestat a jít domů. Obvykle 50 metrů od místa, odkud jsem vyběhla. Určuju si body, kam musím doběhnout a pak toho teda nechat. Když minu onen bod, najdu si další. Přeci, když jsem doběhla k tomu stromu, zvládnu běžet ještě tam k té lampě, ne? A funguje to.

Neběhám s hudbou. Jednak chci slyšet co se děje kolem mě. A pak si myslím, že bych si zapamatovala písničky a věděla, u které jsem uběhla určitý počet kilometru a řekla si, že stačí a šla domů. Fakticky, jsem toho schopná.

Zato běhám s telefonem a fajnovou aplikací, která mi měří, kolik jsem uběhla kilometrů, abych viděla ty pokroky. A miluju, když doběhnu a zjistím, že asi po třetině trasy se aplikace sama vypnula. Jsem pak tak vzteklá, že bych zvládla celou trasu ještě dvakrát.

A když se mi nechce jít běhat opravdu moc, tak si pustím Run fatboy run. Kdo neviděl, ať se určitě podívá, je to skvělý film. A hned se mi chce jít běhat nebo kolikrát i ne. Ale náladu mi zvedne vždkycky.

To je prozatím všechno na téma já a běhání. Děsně se těším, jak pokořím dalších pár kilometrů. Jak si pořídím nový boty na běhání, protože ty moje jsou už, no už by chtěli do botového nebe.

Jak to máte s běháním vy? Běháte nebo se chystáte začít běhat? Jaké jsou vaše tipy?

Reklamy
Následující příspěvek
Napsat komentář

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: